Rychle přibývající počty
domácích solárních elektráren představují požární riziko, varují odborníci.
PRAHA Raději kontrolovaně dohořet než ohrozit životy hasičů. Požáry fotovoltaických jednotek jsou pro hasicí práce specifické a často i nebezpečné. Může se tedy stát, že zasažený dům může být nenávratně poničen.
„Jestliže je riziko veliké, velitel zásahu může nařídit, aby se systém přímo nehasil a chladilo se pouze okolí, kde hrozí rozšíření požáru,“ řekla LN mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Martina Götzová. Hasičům totiž hrozí riziko zasažení proudem, a to i po odpojení systému ze sítě. Jestliže svítí slunce, panely jsou často až do úplného zničení schopny stále vyrábět elektřinu.
Složité je přitom hašení zejména solárních elektráren vybavených akumulátory. „U nich nějakou dobu trvá, než vyhoří a riziko proudu pomine. Než k tomu dojde, může se stát, že je budova již hodně poničena,“ uvádí Götzová.
Zpočátku může zasahující sbor hasit většinou z výškové techniky nevodivým hasivem. Dokud totiž trvá riziko zasažení proudem, nemohou do budovy vstoupit a hasit požár uvnitř. V případě, že se solární panely nacházejí na střeše, hrozí navíc vyšší pravděpodobnost propadnutí střechy.
Malé instalace bývají rizikové
Požárů fotovoltaiky mají hasiči každým rokem víc. Za letošek museli vyrážet již ke 45 takovým případům. Oproti loňskému roku, kdy jich zaznamenali 29, je to znatelný nárůst. „Jisté navýšení evidujeme i v Praze. Zatím jsme měli letos tyto případy čtyři, minulý rok dva a v roce 2021 to byl jeden,“ potvrdil LN mluvčí pražských hasičů Martin Kavka, podle kterého je rostoucí počet požárů dán i vyšším počtem instalací fotovoltaických jednotek.
Právě způsob instalace je podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) tím největším rizikem. Roste totiž počet elektráren, které vznikají bez odborných znalostí zhotovitele. Komora tak apeluje na stavebníky i zákazníky, aby nepodceňovali projektovou přípravu a zapojení autorizovaných osob do přípravy, realizace i provozu solárních systémů.
„Nedoporučujeme jít cestou montáže podle internetu a nakoupit nejlevnější výrobky s cílem co nejvíce ušetřit. Nesprávný návrh řešení, nevhodné materiály nebo neodborná instalace významně zvyšují riziko požáru,“ vysvětluje předseda inženýrské komory Robert Špalek.
Tyto problémy se podle komory nejčastěji týkají instalací na rodinných domech. Ty totiž mají zpravidla výkon do 50 kW, takže se jich – na rozdíl od průmyslových zařízení – netýká povinné povolovací řízení podle stavebního zákona. Součástí projektové dokumentace pak nemusí být ani požárně bezpečnostní řešení.
Nejčastější příčinou požárů je přitom podle odborníků na bezpečnost staveb zkrat v navazujících rozvodech a elektrických zařízeních. V praxi se experti setkávají také s nekvalitními bateriovými úložišti nebo podceněnou ochranou před zásahem blesku. Varují rovněž před plastovými nosnými konstrukcemi. Příčinou požáru může být rovněž nevhodná skladba střešní krytiny, nevyhovující umístění technických zařízení či neřešené průchody elektroinstalace konstrukcí.
Nové pojištění je nutnost
Majitel fotovoltaiky by neměl zapomínat ani na pojištění. „Ať už se navýší pojistná částka na nemovitost, nebo jsou solární panely pojištěné zvlášť – člověk se tím vyhne riziku podpojištění,“ říká specialistka na neživotní pojištění České asociace pojišťoven Lenka Slabejová. Pokud by pojištění nebylo uděláno a došlo k požáru, pak by v případě neodborné montáže škodu uhradila zodpovědná firma. Jestliže by ale takové zavinění vyloučilo vyšetřování, mohlo by dojít ke krácení pojistného plnění.
Pokud má již dotyčný systém pojištěný, musí si pak panely nechat pravidelně kontrolovat a vést o tom dokumentaci. „Jestliže však bude příčinou požáru právě vznícení fotovoltaiky, bude pojišťovna bezesporu zkoumat, zda zařízení má v pořádku všechny revize. Jedná se o revizi vstupní, před vlastní instalací a pak pravidelnou periodickou,“ řekla LN již dříve někdejší mluvčí České asociace pojišťoven Veronika Pavlisová. Nedodržení těchto závazků pak může vést ke krácení až odmítnutí pojistného plnění.
Poslední roky zažívá Česko fotovoltaický boom. Od října 2021, kdy odstartoval dotační program Nová zelená úsporám, si Češi podali přes 112 tisíc žádostí a více než polovina již byla vyplacena. „Vyplatili jsme celkem 75 551 žádostí v objemu 14 miliard korun, z toho 40 963 žádostí v objemu 8,2 miliardy korun bylo vyplaceno v letošním roce,“ sdělila LN mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.
Výkon fotovoltaických elektráren připojených do sítě je nyní
487 MW
Jak v Česku stoupá výkon solárních panelů
Nominální maximální výkon fotovoltaických elektráren připojených do sítě, v MW.
