Financování udržitelného bydlení je kromě klientů dlouhodobě v zájmu i bank. Ty do zelených úvěrů tlačí především evropská regulace. Autor ▪ Shutterstock
H ypoteční trh v Česku zažívá jedno z nejhorších období za posledních 10 let. Zájem klientů je malý především kvůli vysokým úrokovým sazbám. Ty v kombinaci s drahými nemovitostmi činí vlastní bydlení obtížně dostupným. Jeden specifický typ úvěru však v poslední době přece jen na odbyt jde – tzv. zelené hypotéky .
Jejich obliba vzrostla zejména po zahájení války na Ukrajině , kdy se raketově zvýšily ceny energií a lidé začali řešit, jak žít úsporněji. Oproti klasické hypotéce zákazníci ušetří nejen na úrokové sazbě, ale i na poplatcích, které se k úvěru vážou. Při sjednání může jít celkově o jednorázovou úsporu až 16 tisíc korun.
V Česku nabízí tyto specifické hypotéky pětice největších bank a jedna menší: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a Banka Creditas. Každá z nich má pro svůj produkt specifický obchodní název, jako třeba udržitelná či nízkoenergetická hypotéka, hypotéka na udržitelné bydlení, hypotéka pro budoucnost. Pro zjednodušení však lze všechny názvy „schovat“ pod pojem zelená hypotéka.
Bankovní domy je zavádějí v posledních zhruba dvou letech, aby vyhověly evropské regulaci v oblasti ESG (environmental-social-governance), která firmy nutí podnikat stále více udržitelně (tedy „zeleně“). Pro banky to mimo jiné znamená nutnost poskytovat úvěry na udržitelné bydlení , to znamená energeticky méně náročné a šetrnější k životnímu prostředí.
„Meziročně zájem o náš produkt Hypotéka pro budoucnost vzrostl trojnásobně. V současnosti tvoří až 15 procent z celkové produkce nových hypotečních produktů,“ říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Ta produkt začala nabízet v roce 2021. Zvýšený zájem za poslední přibližně rok a půl zaznamenali také v ČSOB, zde je zhruba každá čtvrtá hypotéka poskytována na úsporné bydlení.
Nejčastěji si lidé zelené hypotéky pořizují na nákup, stavbu či rekonstrukci nemovitosti. Podmínky pro poskytnutí a výhody plynoucí ze samotného čerpání se v bankách v určitých detailech liší. Obecně však platí, že při koupi i rekonstrukci je potřeba, aby se jednalo o nemovitost s energetickým štítkem A (mimořádně úsporná) nebo B (velmi úsporná). V Raiffeisenbank akceptují při koupi dokonce jen štítek A. Pokud má byt či dům energetický štítek C až G, pak člověk může zelený úvěr čerpat jen na rekonstrukci, která nemovitost posune na energetickou úroveň A nebo B.
Zelenou hypotéku lze také čerpat na pořízení udržitelných technologií, které zvyšují energetickou úsporu budov – tepelná čerpadla , fotovoltaika , plynové kondenzační kotle, kotle na biomasu, zateplení vnějšího pláště budovy a podobně. Zde je potřeba doložit, že určitá část financování půjde právě na pořízení těchto věcí. Například u Banky Creditas je to 50 procent načerpané částky.
Pro klienty samotné je zelená hypotéka oproti té klasické výhodnější v několika směrech. Zaprvé dostanou slevu na úrokové sazbě, a to ve výši 0,1 až 0,2 procentního bodu. To sice není příliš, ale vzhledem k tomu, že energetické štítky A nebo B mají zpravidla především novostavby, které jsou obecně dražší, určitou úsporu to přinese. U osmimilionové hypotéky se splatností 30 let a průměrnou úrokovou sazbou 5,80 procenta zaplatí klient na měsíční splátce bezmála 47 tisíc korun. V případě zelené hypotéky se započtenou slevou je částka zhruba o tisíc korun nižší.
Úplně největší úspora ale spočívá v tom, že banky u zelených hypoték odpouštějí řadu poplatků, které se s poskytnutím úvěru pojí. Jde například o poplatek za cenový odhad nemovitosti (i více než pět tisíc korun), návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí (až 2,5 tisíce korun) nebo za vyhodnocení žádosti o úvěr (až 2,9 tisíce korun).
„Klient rovněž nehradí poplatek za poskytnutí a čerpání úvěru a také za případnou další hypotéku,“ říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank. I to jsou služby, které jsou u klasických hypoték většinou zpoplatněny. Celkově tak klient může, včetně slevy na úrokové sazbě, při sjednání ušetřit 16 až 17 tisíc korun. Přesná částka se odvíjí od toho, jak vysoký úvěr si bere, ale roli hraje i jeho celková bonita a úvěruschopnost , kterou banka posuzuje.
Peníze sloužící k financování udržitelného bydlení ve větší míře půjčují v Česku také stavební spořitelny . I ty klienti čerpají primárně na pořizování fotovoltaik, tepelných čerpadel a dalších technologií, jež snižují energetickou náročnost budov. U nich se ale jedná primárně o tzv. překlenovací úvěry ze stavebního spoření, u nichž není třeba ručit nemovitostí (nejde o hypotéky). Ty jsou poskytovány na nižší částky, většinou do půl milionu, a s vyššími úrokovými sazbami pohybujícími se mezi osmi a devíti procenty.
