S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

                                                         tel: +420 236 040 222, Provozní doba: Pondělí - čtvrtek 7:30 - 16:00 hod., pátek 7:30 - 14:00 hod.

Nižší ceny elektřiny prodlužují návratnost solárů. Jakým domácnostem se dnes vyplatí?

28.07.2023

Nižší ceny elektřiny prodlužují návratnost solárů. Jakým domácnostem se dnes vyplatí?

Češi v prvním pololetí postavili solární elektrárny o rekordním výkonu a tempo připojování do sítě podle Solární asociace nemá polevit ani po zbytek roku. Rozmach trhu odstartovaly vyšponované velkoobchodní ceny elektřiny, které vzrostly na více než desetinásobek do té doby běžné ceny, když loni v srpnu dosáhly až tisíce eur za megawatthodinu. Situace na energetických burzách se ale letos postupně uklidnila a návratnost investic do domácí fotovoltaiky se opět prodlužuje. Jakým rodinným domům se vyplatí?
V oboru střešní fotovoltaiky platí jen jedno stálé pravidlo – jednoduchá rovnice na výpočet návratnosti neexistuje a každá investice je specifická. Přesto existuje několik faktorů, které jsou pro ekonomické posouzení projektu důležitější než jiné a zájemce by na ně před rozhodnutím o investici neměl zapomínat.
Jedním z klíčových parametrů je průběh denní spotřeby domácnosti. Solární elektrárny zjevně nejvíce vyrábějí přes den, když nejvíce svítí, a právě na toto období je vhodné naplánovat co nejvyšší spotřebu.
„Průběh denní spotřeby v čase je pro výpočet návratnosti a celkové ekonomiky ještě důležitější než úhrnná výše spotřeby domu,“ upozorňuje Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno.
„Ideální je rodinný domek dobře situovaných seniorů s klimatizací,“ dává příklad.
Pokud bychom tento myšlenkový vzor rozvedli dále a pro lepší názornost i do extrému, pak se nejvýhodněji bude jevit vícegenerační dům se seniory, nově narozenými potomky, matkou na mateřské dovolené a otcem využívajícím home office.
Využití solární energie je mnohé
Solární energii lze podle Macenauera přes den výhodně využít také pro nabíjení elektromobilu, ohřev bojleru i bazénu nebo pro provoz tepelného čerpadla či domácích spotřebičů.
Čím více se domácnost soustředí, aby spotřebovávala „svou“ elektřinu, tím kratší je návratnost. „Aby se elektrárna vyplatila z ekonomického hlediska, měla by domácnost spotřebovat alespoň 70 procent vytvořené elektřiny,“ vypočítává předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.
Dalším důležitým faktorem je technické zázemí domu, například bezproblémově fungující a vhodně dimenzované elektrické rozvody. „Často se ukáže, že elektrické rozvody jsou zastaralé a elektrikář musí vymýšlet náhradní řešení na míru,“ říká například jednatel solární společnosti Acetex Jakub Mahel s tím, že návratnost projektu se tím zhoršuje.
Stejnou roli hrají střechy, které musejí být v dobré kondici, být dostatečně velké, a pokud možno se správným sklonem a orientací. Při orientaci na východ jsou panely nejefektivnější ráno. Maximalizaci večerní výroby naopak zaručí panely směrované na západ.
„V poledne poskytují nejvíce energie panely s jižní orientací. Orientace fotovoltaických panelů na jih je ideální volbou, protože fotovoltaika bude vyrábět energii po celý den,“ vysvětluje Mahel, podle něhož je orientace na jih ve srovnání s orientací na východ či západ o zhruba dvacet procent efektivnější. „Orientaci na sever v žádném případě nedoporučujeme,“ dodal.
Sklon panelů je podle něho optimální mezi 20 a 50 stupni, přičemž nejlepší efektivitu při celoročním provozu zákazník získá, pokud je instaluje pod úhlem 35 až 45 stupňů. „Sklon ale není až tak zásadní. Pokud nelze dosáhnout optimálního sklonu, není to takový problém, ztráta efektivity bude maximálně do deseti procent,“ vypočítává Mahel.
Cena elektřiny versus cena technologie
Mnohem důležitější než orientace a sklon panelů je pro ekonomiku elektrárny situace na energetické burze, upozorňuje Macenauer. „Počítáme, že pokles cen elektřiny bude dál pokračovat a s tím se dále sníží ceny elektřiny koncovým spotřebitelům,“ odhaduje Macenauer.
Pro spotřebitele to je dobrá zpráva, návratnost domácích solárních elektráren se tím ale prodlužuje. U drtivé většiny instalací je stejně důležitá i výkupní cena přebytečné energie, která bude dále s rostoucím počtem instalací fotovoltaiky klesat.
„Podobně důležitá je samozřejmě cena technologie, protože v době největšího boomu dodavatelé zvyšovali marže. V neposlední řadě je návratnost ovlivněna kvalitou instalace a tím, jak dlouho vydrží například kotvení či střídač,“ dodává analytik s tím, že záruka na střídač platí obvykle na pět až deset let, životnost je mezi deseti a patnácti lety a výměna vyjde na desítky tisíc.
Hradecký připouští, že střídač je mezi desátým a patnáctým rokem provozu většinou skutečně třeba vyměnit, zvýšení marží firem ale vyvrací. „Loni, kdy firmy kvůli enormní poptávce nestíhaly, se marže skutečně nakrátko zvedly, ale dávno už jsou na původní úrovni,“ uvádí Hradecký.
Celkové instalační ceny se tak podle něho meziročně nezměnily. „Solární panely sice oproti červenci minulého roku zlevnily asi o 15 procent, ale dražší je kvůli inflaci práce a celkový provoz montážní firmy,“ podotýká Hradecký. Jaký bude další vývoj cen, lze jen těžko předjímat.
„V posledních měsících se dramaticky snížila cena dopravy panelů z Číny, a navíc zlevnily i samotné panely díky nižší ceně křemíku. Proti těmto dobrým zprávám jde trend rostoucího napětí mezi Čínou a Západem, který může vést k zavedení cel či embarga ze strany Evropy,“ upozorňuje Hradecký.
Kolik nakonec zákazník na faktuře zaplatí, výrazně ovlivňuje i výše dotace. Ta se domácnostem proplácí v rámci programu Zelená úsporám a v současnosti si díky ní investor může přijít až na 200 tisíc korun. Změny ministerstvo životního prostředí v tomto ohledu neplánuje.
Komu se fotovoltaika vyplatí?
Při zahrnutí všech proměnných platí, že zatímco solární firmy průměrnou návratnost elektrárny rodinného domu vidí někde mezi sedmi až jedenácti lety, Macenauer podle analýz EGÚ Brno uvádí zhruba až dvakrát delší dobu.
Kratší než osmiletá návratnost se v této oblasti běžně považuje za finančně výhodnou. Navíc je třeba zohlednit, že investice má i ekologickou a energeticko-bezpečnostní rovinu, protože tak majitel elektrárny snižuje svou uhlíkovou stopu a zvyšuje svou energetickou soběstačnost.
Macenauer však u modelových příkladů upozorňuje na několik bodů, kterým je třeba věnovat větší pozornost. Hlavní rozpor vidí v nereálně vysoké výkupní ceně, která ve skutečnosti může být i násobně nižší, a hlavně bude časem klesat. Je to cena, za niž může domácnost prodávat přebytečnou elektřinu z fotovoltaiky zpět do sítě.
K tomu je podle něho potřeba počítat s tím, že elektřinu spotřebovává i samotný systém střídače a baterie. Pro větší instalace to může být až desetina výroby samotných panelů, upozorňuje. V neposlední řadě je podle něj velmi pravděpodobné, že domácnost bude muset po deseti až patnácti letech vyměnit střídač a nejpozději kolem patnáctého roku i baterii.
„Když tyto parametry do výpočtu zaneseme, můžeme se dostat na návratnost i patnáct let,“ upozorňuje Macenauer s tím, že baterii instalovat k elektrárně z drtivě většiny nedoporučuje a návratnost je podle něj lepší bez ní. U druhého zákazníka jsou jeho argumenty podobné.
Solární firmy nicméně jednohlasně oponují tím, že Macenauerův výpočetní přístup je příliš konzervativní a technologie podle nich pokročily, zejména baterie mají delší životnost, a vláda navíc chystá další kroky, které provoz solárních elektráren na střechách zvýhodní. Jako jeden z příkladů udává možnost sdílení elektřiny v rámci skupiny odběratelů tak, že to bude pro všechny členy komunity výhodné. Od příštího roku to umožní takzvaný lex OZE II, tedy novela, která legislativně ukotvuje komunitní energetiku.
Všechny strany se nicméně shodují na tom, že pokud je fotovoltaika správně nadimenzovaná, měla by se instalace na střechách vyplatit většině bytových domů i firem na střechách kanceláří nebo výrobních hal. Díky vysoké denní spotřebě těchto typů objektů je totiž návratnost zpravidla výrazně kratší.

Rubriky blogu

Vytvořeno systémem www.webareal.cz

MDkxMGJh