Od fotovoltaiky na střeše si domácnosti nejčastěji slibují úsporu na účtech za elektřinu. Základní pravidlo zní, že nejvýhodnější je co nejvíce elektřiny spotřebovat doma. Zejména v letních měsících při velké výrobě a malé spotřebě se to ale ne vždy daří. Vznikají přebytky, které je potřeba někde udat.
„V loňském turbulentním roce bylo na spotovém trhu možné dokonce krátkodobě prodávat přebytky i za 12 korun za kilowatthodinu (kWh). V tuto chvíli se situace začala stabilizovat a průměrně se bavíme o částce okolo tří korun za kWh,“ uvádí Lukáš Papež, vedoucí fotovoltaických instalací ve společnosti Woltair.
Komu prodat přetok
Rodinný domek může mít například elektrárnu o výkonu deseti kilowatt (kW), která ročně vyrobí zhruba deset megawatthodin (MWh) elektřiny. Čtyřčlenná rodina v domku má spotřebu zhruba osm MWh ročně. „To samozřejmě neznamená, že přebytek je deset minus osm, tedy jen dvě megawatthodiny ročně, protože v letních měsících je přebytek výrazně vyšší, než kolik spotřebuje domácnost,“ upozorňuje Papež.
Podle něj by se v tomto modelovém případě pohyboval přebytek na úrovni zhruba 4 000 kWh. Z nabídek obchodníků vyplývá, že za každou takovou kilowatthodinu je možné získat asi tři koruny. Za rok tak domácnost vydělá až 12 tisíc Kč. Konkrétní částka se ale může diametrálně lišit podle toho, jak jsou přetoky smluvně ošetřené.
Lidé mají dvě základní možnosti, jak s elektřinou nespotřebovanou v místě výroby naložit. Mohou ji prodávat svému dodavateli. Funguje to prakticky jako sleva na spotřebované elektřině a nabízí to společnosti jako je ČEZ nebo E.ON.
„Produkt Elektřina pro soláry funguje podobně jako vzdálená baterie. ČEZ Prodej přetoky do distribuční sítě odečítá od zákazníkovy spotřeby, a to za stejnou cenu, jakou zákazník platí v rámci sjednaného produktu. Podle aktuálního ceníku tedy ČEZ Prodej za přetok do sítě zákazníkovi odečte z vyúčtování 4 037 koruny za megawatthodinu bez DPH,“ vysvětluje Alice Horáková tisková mluvčí společnosti ČEZ.
12 tisíc Kč
Tolik může domácnost vydělat na přetocích z fotovoltaických elektráren za rok.
„Umožňuje to zákazníkům si energii, kterou nezvládnou spotřebovat či uložit, uschovat třeba na období zimy, kdy naopak fotovoltaika pokrýt spotřebu domácnosti nestačí,“ dodává Horáková. Oproti tradičním smlouvám zákazník u ČEZ zaplatí vyšší měsíční poplatek za využití služby virtuální baterie. Jde o 350 korun, které jsou ale pro tento rok zastropované na 130 korunách díky vládním opatřením.
E.ON nabízí podobnou službu, nicméně jen těm zákazníkům, kteří si od něj nechají fotovoltaiku nainstalovat. „V současnosti si zájemci o fotovoltaickou elektrárnu od E.ON sjednávají v 90 procentech i naši virtuální baterii, která snižuje dobu návratnosti investice. Služba virtuální baterie je za měsíční poplatek, který se odvíjí od její velikosti, průměrně ve výši necelých 100 Kč,“ uvádí Ondřej Hájek, vedoucí zákaznických řešení divize E.ON Energie.
Odborníci varují před spotem
Druhou možnost prodeje přetoků umožnila novela energetického zákona na začátku roku 2023. Distributorům totiž uložila povinnost dávat rodinným fotovoltaikám druhý EAN kód.
„Je to diametrálně odlišné od dřívější doby. Díky tomu, že lze už mít na jeden elektroměr druhý EAN kód, mohou si klienti zachovat stávajícího dodavatele elektřiny, který třeba nemá tak zajímavé podmínky na výkup přebytků, a domluvit se s jiným subjektem, který se věnuje třeba jen výkupu přebytků,“ popisuje Papež.
Odborníci se víceméně shodují, že využití druhého EAN kódu je většinou výhodnější než sjednání smlouvy s dodavatelem, od kterého zároveň domácnost musí elektřinu odebírat. A to i přesto, že cena nad čtyři koruny za kWh, kterou aktuálně za přebytky nabízí ČEZ, patří k zdaleka nejvyšším na trhu.
„Už jenom tím, že se otevřete jiným subjektům, tak je to vždycky lepší, můžete se rozhodovat mezi vícero nabídkami,“ míní ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Soláry a vedra
Vlny veder fotovoltaikám paradoxně vůbec nesvědčí.
„S rostoucí teplotou výkon panelů klesá. Nejde ale o žádné razantní snižování výkonu a v létě fotovoltaika i tak vyrábí více, než drtivá většina klientů potřebuje,“ říká Lukáš Papež ze společnosti Woltair.
„Optimální pro využití plného výkonu panelů je kombinace slunečného a chladnějšího počasí. Pomyslnou mezní hranicí je teplota kolem 25 °C ,“ říká Alice Horáková z ČEZ.
„Při teplotách vzduchu kolem 35 °C , jaké panovaly minulý týden, kdy teplota solárních panelů dosahuje klidně 70 °C, se ztráty na výkonu mohou pohybovat až kolem 15 procent .“
„Virtuální baterka je bohužel jen marketingový podvod,“ tvrdí zakladatel Unie komunitní energetiky Lukáš Hataš. „Dodavatel si vás smluvně zaváže k drahým paušálům a vysoké ceně elektřiny, takže celkové zaplatíte víc než s vlastní fyzickou baterkou a chytrým řízením,“ říká Hataš a upozorňuje, že dodavatelé člověku zlevňují elektřinu jen do výše jeho spotřeby. Pokud jsou přebytky vyšší než spotřeba, domácnost je do sítě dodává zadarmo.
„Snaha některých dodavatelů podmiňovat nabídku jedním EAN kódem je špatná. Je to jako být nucen prodávat všechny přebytky ze zahrádky jen v jednom supermarketu a současně se zavázat, že nebudete chodit jinam. Pokud chceme, aby skutečně začal trh fungovat, musíme umožnit rychlé změny dodavatelů, přímé kontrakty, akumulaci a sdílení v rámci vlastních odběrných míst a komunity,“ uvádí Hataš.
Domácnost, která chce pro výkup elektřiny najít jiného obchodníka než svého dodavatele, má před sebou další dvě cesty, kudy se může vydat. Buď může prodávat nespotřebovanou elektřinu za pevně stanovenou cenu, nebo za ceny na spotovém, denním trhu, tedy za hodnoty odvozené od vývoje na burze.
„Doporučuji obchodníka, který od vás vezme elektřinu za pevnou cenu, která je sjednaná na jeden rok. Zejména v letních dnech totiž může být hodnota na spotovém trhu nulová nebo i záporná,“ říká předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.
Výkup za spotové ceny se primárně vyplatí jen solárním nadšencům, tedy těm, kdo na denní bázi sledují vývoj velkoobchodních cen elektřiny a podle toho se dokážou zařídit – elektrárnu vypnout nebo jí zakázat výrobu přebytků.
Revoluce až od příštího roku
Odborníci se každopádně shodují, že finančně zdaleka nejvýhodnější pro domácnost je přebytky vůbec negenerovat, respektive je omezit na minimum. Veškerou elektřinu vyrobenou z fotovoltaiky je ideální spotřebovat v místě výroby. Pak domácnost nemusí platit většinu distribučních a dalších regulovaných poplatků.
„Vzhledem k rostoucím cenám distribuce začíná být nejlepší cestou pořídit si větší bateriové úložiště a vyrobenou elektřinou pokrýt maximum vlastní spotřeby,“ říká Hataš.
Zároveň upozorňuje na to, že již brzy, snad už od Nového roku, bude účinná novela energetického zákona , která zavede takzvanou komunitní energetiku. V tu chvíli se pro přebytky elektřiny otevře zcela nová cesta – sdílení s dalšími odběrnými místy.
„Myslím si, že největší budoucnost je v komunitní energetice, kdy si nespotřebovanou elektřinu z fotovoltaiky na střeše chaty budete moct poslat do bytu nebo třeba rodičům či známým. Budete moct svoje přebytky rovněž prodat sousedovi za cenu, kterou si s ním dohodnete,“ říká Hradecký.
Jak to vychází u firmy E.ON
Cena podle aktuálního ceníku Variant pro nové zákazníky se pohybuje i s distribučními poplatky okolo 6 800 Kč za 1 MWh, z toho zákazník platí 2 800 korun za regulovanou složku. Za silovou elektřinu pak platí zhruba 4 000 Kč.
Pokud do sítě fotovoltaika pošle v letních měsících přibližně 3 MWh , při zpětném odběru neplatí domácnost za silovou elektřinu a ušetří tak za každou odebranou MWh 4 000 Kč . Celkově pak za 3 MWh, které do sítě pošle a odebere je zpět ušetří zhruba 12 tisíc Kč . Za využití této služby se platí také paušální poplatek, který se váže na množství elektrické energie, které do virtuální baterie zákazník pošle. V tomto demonstrativním případě jde zhruba o 149 až 199 Kč měsíčně.
Zdroj: E.ON
Tento článek jste si přečetli díky členství v iDNES Premium. Děkujeme, že jste s námi.
Věnujte odemčený článek přátelům
Pošlete jim odkaz, email nebo jim ho nasdílejte přes sociální sítě.
Odemknout článek
Právě nejčtenější Premium články:
Češi na Baltu. Proč jsou polské pláže hitem tohoto léta a kolik tam zaplatíte
Kreml rozjel noc dlouhých nožů, zaklekl na rozzuřené ultrapatrioty
Útěk z pekla Rhodosu. Kdo se dostane na letiště, vyhraje. Třeba jen v plavkách
Hnízdil se zastal Duška: Máme novou totalitu, „virus“ nahradila jako zlo „Rus“
Autor: Sára Mazuchová
