S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

                                                         tel: +420 236 040 222, Provozní doba: Pondělí - čtvrtek 7:30 - 16:00 hod., pátek 7:30 - 14:00 hod.

Rekordní rok pro solární panely v Česku. Denně jich přibývají stovky, boom brzdí krachy firem

14.08.2023

Rekordní rok pro solární panely v Česku. Denně jich přibývají stovky, boom brzdí krachy firem

Rekordní rok pro solární panely v Česku. Denně jich přibývají stovky, boom brzdí krachy firem
Češi se zamilovali do fotovoltaiky. Za prvních šest měsíců letošního roku si zájemci podali téměř stejné množství žádostí o dotaci na solární panely jako za dva předešlé roky.
„Letošní rok byl rekordní. Od ledna do června letošního roku jsme přijali na 90 tisíc žádostí, což je téměř polovina všech došlých žádostí od října 2021, kdy odstartovala druhá etapa dotačního programu Nová zelená úsporám,“ potvrdila serveru Lidovky.cz mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Drtivá většina žádostí se týká rodinných domů.
Z dotačního programu Nová zelená úsporám – Národní plán obnovy 2021+, který nahradil emisní povolenky, bylo zatím vyplaceno 75 551 žádostí v objemu 14 miliard korun, přičemž letos šlo o žádosti za 8,2 miliardy korun.
Za masivním zájmem Čechů o vlastní zdroje elektřiny stojí podle Früblingové především loňská energetická krize, ale i státní podpora. Dotace může dosáhnout až výše 200 tisíc korun.
„Zájem o připojení zelených výroben – především těch solárních – roste i letos. Už v květnu jsme připojili k síti stejné množství zdrojů jako loni za celý rok,“ uvádí člen správní rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností Radim Černý. Největší výkon (76,4 MW) byl letos zapojen ve Středočeském kraji, nejmenší na Karlovarsku (6,1 MW).
V první polovině letoška tak bylo do sítě úspěšně připojeno celkem 45 197 solárních elektráren o celkovém výkonu 487 MW, což je nejvyšší připojený výkon v Česku vůbec. Jen pro srovnání – loni bylo připojeno o 11,4 tisíce fotovoltaik méně a jejich výkon činil 288 MW. Odborníci proto doufají, že se letošní výkon nově připojených elektráren na konci roku přehoupne přes jeden gigawatt.
Potíží se soláry přibývá. Mnoho Čechů opakuje stejnou chybu, energetický úřad či inspekce jim nemůžou pomoci
Celkový výkon všech solárních elektráren v Česku dosáhl v pololetí 2,97 GW, zatímco začátkem loňska to bylo 2,2 GW. Celkem je v Česku dnes solárními panely pokryto již víc než sto tisíc střech.
Státní fond životního prostředí v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám Light nabídl pomoc také lidem s nižšími příjmy, kteří pobírají starobní důchod, invalidní důchod třetího stupně či příspěvek na bydlení v dané nemovitosti. „Letos si o tuto podporu v souhrnné výši 400 milionů korun řekly téměř 3000 domácností,“ řekla LN mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.
Od letošního roku pak došlo ke zlepšení i v případě zapojení fotovoltaiky v bytových domech. Vyhláška o energetice platná od ledna 2023 totiž umožňuje sdílení elektřiny prostřednictvím zavedení vůdčího odběrného místa, které bude v bytovém domě jediné a připojen k němu bude společný zdroj. Přes toto odběrné místo budou také prodávány přebytky nespotřebované elektřiny z domu do sítě. V případě velkých elektráren je však podle odborníků problém v tom, že se valná většina z nich montuje bez akumulace.
Odrazují krachy firem
Podle ředitele spolku Solární asociace Jana Krčmáře je však ještě co zlepšovat. „Slibný růst často brzdí složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů,“ upozornil. Podle Krčmáře se staví fotovoltaika stále jen pro určité segmenty, zejména pro rodinné domy, což je málo.
Růst zájmu brzdí i negativní zkušenosti zákazníků s firmami, které krachují a nejsou schopné plnit své závazky. V Česku jsou známé zatím dva takové případy. Prvním z nich je Energetický Holding Malina, jenž v předchozích týdnech přiznal problémy se zajištěním zakázek. Vedení společnosti proto na začátku května podalo návrh na insolvenci, v něm uvedlo závazky ve výši téměř 1,4 miliardy korun.
Nové zelené dotace na fotovoltaiky. Jak mohou získat peníze senioři a rodiny s nižšími příjmy?
Druhým případem je Ostravská firma FG Energy, která je rovněž v insolvenci. Insolvenční návrh na ni podalo v letos v květnu několik jejích věřitelů, od nichž si firma nechala zaplatit zálohy, ale fotovoltaiku jim nedodala.
Zákazníci by si tak při objednávce solárů měli dát pozor na výši zaplacených záloh. Ty jsou celkem dvě a podle Krčmáře je optimální výše první zálohy, kterou klient hradí po podpisu smlouvy, deset až 40 procent. Solární asociace připouští dokonce 60 procent z celkové ceny, ale cokoli nad touto hranicí je už podezřelé. Druhá záloha se obvykle platí po získání smlouvy o připojení k síti a po začátku montáže, a zákazník by zaplatit kolem deseti až dvaceti procent. Zbytek doplatí po dokončení prací.
Baterie se vyplatí
Pokud se tedy zákazníkovi zdá smlouva v pořádku, má na výběr ze dvou systémů. První a levnější variantou je fotovoltaika s akumulací do vody. Systém při slunečním svitu vyrábí energii, která se ihned využije pro chod spotřebičů. Přebytečná elektřina se pak využije pro ohřev vody, a pokud ještě nějaká zbyde, jde do sítě distributora. Za převedenou energii sice majitel systému dostane částečně zaplaceno, ale částka se nevyrovná večerní spotřebě, kdy panely elektřinu nevyrábějí a musí se odebírat ze sítě.
Systém s baterií naproti tomu je schopen část vyrobené energie uschovat do baterie, ze které ji lze čerpat v době, kdy soustava nevyrábí žádnou elektřinu. Znamená to tak, že do sítě pustím méně energie a méně z ní i odeberu. Na druhou stranu je systém s baterií výrazně dražší a pro ty, kdo mají nižší spotřebu večer, se nevyplatí.
Česká republika i přes vyšší zájem a zlepšení administrativy v porovnání s jinými evropskými státy stále ztrácí. Vloni připadlo na jednoho českého obyvatele 114 wattů elektřiny z obnovitelných zdrojů. To je například proti Estonsku či Španělsku o téměř 500 wattů méně. Evropský průměr pak činil 298 wattů na hlavu. Nejlépe si loni vedla Austrálie, kde na každého připadlo 1,2 kilowattu zelené energie.
Solární národ. České střechy pokryly panely, i s dotací se ale vyplatí až po deseti a více letech
Hlavním cílem programu Nová zelená úsporám je zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů. Podpora jde na zateplování budov, výstavbu či nákup domů s velmi nízkou spotřebou energie, ekologické způsoby vytápění budov včetně výměny nevyhovujících zdrojů na vytápění, na využívání obnovitelných zdrojů energie, adaptační opatření či snižování zdrojů emisí. Předpokládaná výše vyčleněných prostředků do programu je minimálně 39 miliard, konečná suma se ale může změnit v závislosti na emisních povolenkách.
Nová zelená úsporám je totiž v programovém období 2021 až 2030 financována do roku 2026 prostřednictvím Národního plánu obnovy. Od roku 2026 pak z podílu na výnosu aukcí emisních povolenek v rámci Evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS).

Rubriky blogu

Vytvořeno systémem www.webareal.cz

NzljNDIyM